Bohové musejí být šílení

Již kdysi dřívější obyvatelé Atlantidy, Moudří kněží objevili, že se naše planeta nacházela v posledním stádiu jednoho ze svých cyklů. Marně varovali ostatní, že brzy přijde katastrofa, která zničí celou Zemi. Kněží samotní tedy postavili několik lodí (archa Noemova), které utěsnili ze všech stran a pomocí elektromagnetických polí se je snažili chránit před silami, které by dokázaly prostoupit a rozpustit konstrukci lodi. Pod vedením nejvyššího kněze Chiquiteta Arelicha Vomalita se nalodili se svými rodinami, nástroji a zvířaty a vyrazili směrem na východ od Atlantidy. Země se otřásla, rozpustily se ledovce a voda z nich zaplavila kontinenty a smazala téměř všechny stopy po jejich civilizaci. K potopě došlo kolem roku 10.900 př.n.l. Když se situace uklidnila, přistáli kněží se svými loděmi na zemského povrchu, kde založili novou civilizaci. Píše se rok 2177. Historie se opakuje, svět nebyl ale zaplaven, nýbrž zničen válkami mezi kontinenty. Země a lidstvo je znovu zničeno. Nastala doba tmy. Pouze několik lidí, které neovládla Nenávist a touha po moci se ukrylo v Atlantidě, která byla donedávna pouze bájným ostrovním městem. Lidé, kteří se neukryli, byli pohlceni tmou. Najednou se na hoře Olymp opět zažehlo světlo a vzplál oheň, oheň Naděje. Bohové byli snad šílení, když sestoupili na Zemi, přímo do města Atlantidy, aby znovu zachránili a obnovili starý Svět.

My, Marťani neboli šílení Bohové z Olympu v misi "Obnovení starého světa" jsme sestoupili na Zemi, do města Atlantidy, abychom obnovili slávu a krásu tehdejšího světa.

Božstvo a Atlantiďané