Hrej příběh
Online hlasovací hra, kterou jsme zahajovali náš tábor Nekonečný příběh, záchrana Fantazie v roce 2009.
Teď se můžete podívat a přečíst si, jak se hrdinové rozhodovali, jakou cestou se k cíli dostali a co je tam čekalo...
... příběh začíná na konci stránky...
Vítej v našem příběhu a staň se hrdinou, který může rozhodovat o svém dalším kroku a ovlinit tak průběh své cesty k dosažení daného cíle.
Pravidla:
Pravidla jsou jednoduchá. Vypravěč (já) vypráví určitý příběh a nechává své hrdiny (vás) rozhodovat o svém dalším počínání
a tím určovat průběh hry. Vypravěč dává na výběr z několika možností co může hrdina v daný moment udělat.
Na vás je, pro jednu z těchto možností, hlasovat. Hlasovat lze pouze jednou, své rozhodnutí již nemůžeš změnit.
Každou neděli v cca 19:00 bude hlasování vyhodnoceno a příběh bude dále pokračovat vámi zvoleným směrem.
Příběh - Cesta za Orynem
Neděle 31.5.2009 - dvacátá část
„Á, tak to jste vy, co jste byli poslání pro Oryn“, povídá vysoký Kentaur, jménem Caíron. „Tak to mám pro vás přátelé špatnou zprávu.
Mrzí mě, že vás Marťan z Dlažky poslal na tak nebezpečnou cestu, a já vám nemohu Oryn vydat.
Bohužel ale, ani on nemohl vědět, předtím než vás poslal pro Oryn, aby jej uchránil, že Oryn byl roztříštěn na několik kusů a ty se rozlétly po celé Fantazii.
Proto je také naše Císařovna tak nemocná a země Fantazie tak zničená, neboť právě s Orynem je pevně spjata energie jejího bytí a bytí celé Fantazie.“
“Jediné, co vám mohu poradit, je to, abyste znovu zkusili vyhledat Marťany z Dlažky a poradili se s nimi co dál, neboť v celé Fantazii není žádná bytost, která by si s Nicotou, jak ji nazýváme, věděla rady.”
Nuže tedy jste opět požili nápoj, který vám Caíron připravil a ocitli jste se opět v zemi lidí pod Fidlovým kopcem.
Zde jste potkali svého ztraceného kamaráda a netrvalo dlouho a zjevil se muž v zahalené kápi, Marťan z Dlažky.
Všechno jste mu vypověděli a on byl dosti nemile překvapený a jak se rychle objevil, tak také rychle zmizel.
O několik dní se zjevil znovu a pozval vás na další misi pod názvem “Nekonečný příběh, záchrana Fantazie”. Řekl vám podrobnosti a vy jste na jeho nabídku kývli.
Takže se uvidíme na další misi, která začne 1.8.2009 v Rajnochovicích... Hodně štěstí...
Neděle 24.5.2009 - devatenáctá část
Ani vás nenapadne, že byste měli měnit směr své cesty. Nevíte kam pěšina vede, a tak jdete přímou cestou.
Cesta je dlouhá, ale vaše odhodlání je veliké. Konečně pomalu přicházíte k veliké nádherné věži a není pochyb o tom,
že to je ona Slonovinová věž.
Vcházíte dovnitř a vidíte zde různá stvoření, jako kamenožrouty, Piďiďasy, Acharáje, draky, Šlaufy, Větrné obry,
divoženky, hejkaly, fauny, permoníky, trojnožce a spoustu jiných podivných stvoření.
Jeden vysoký Kentaur, stojící u dětské císařovny se vás po chvíli ptá:
„Kdo jste a co pro vás můžeme udělat? Proč přicházíte?“
Vaše odpovědi jsme přijmuli...
Neděle 17.5.2009 - osmnáctá část
Tvoje kroky a rozhodnutí tě bohužel do Slonovinové věže nedovedli, ale zkusme se podívat, jak se na tom stojí tvoji kamarádi,
kteří se ti ztratili, když vás strhl silný proud řeky.
Tvoji kamarádi právě překonali náročnou cestu přes skalnaté hory, ze kterých bylo nádherně vidět Slonovinovou věž a tak šli přímou cestou za ní.
Nyní scházejí z hor do údolí a na obzoru se jim pomalu Slonovinová věž ztrácí z dohledu.
Jdete postupně do údolí a před sebou vidíte širokou pěšinu. Nabízí se vám tedy tři možnosti:
a) Půjdete po pěšině doprava .......................................................... 0 hlasů
b) Půjdete po pěšině doleva ............................................................. 0 hlasů
c) Půjdete přímou cestou ke Slonovinové věži ............... 6 hlasů
Neděle 10.5.2009 - sedmnáctá část
Jsi tak zesláblý z žízně, že tě ani nenapadne vstát a jít dál. Pomalu usínáš. Slunce znovu rozpaluje písek, i když kousek skály poskytuje malý stín.
Zdá se ti sen, jak sedíš se svými kamarády v hostinci a povídáte si zážitky z mise v Narnii a dále o tom jak požíváte nějaký nechutný nápoj.
V tom cítíš příjemné teplo a vidíš intenzivní bílou záři.
Najednou je ti zase zima a ty se probouzíš ve sněhu pod Fidlovým kopcem u ohniště, které už pomalu dohořívá.
Před tebou stojí muž zahalený v černé kápi a promlouvá k tobě:
"Je mi líto, ale byl jsi vrácen zpět ze země Fantazie do světa lidí, jelikož byl ohrožen tvůj život.
Tvoje cesta končí zde pod Fidlovým kopcem. Doufejme, že tví kamarádi budou mít více štěstí a podaří se jim dostat ke Slonovinové věži ".
Neděle 3.5.2009 - šestnáctá část
Poděkuješ Acharájům za radu a vydáváš se směrem do pouště, kam ti ukázali, že se nachází Slonovinová věž.
V dáli sice není nic vidět, ale doufáš, že ti říkali pravdu a že ti vystačí zásoby.
Cesta je to skutečně velmi dlouhá a ukrutné horko ji dost ztěžuje. Nevíš ani jak dlouho jsi už na cestě a zásoby vody ti rychle mizí.
Snažíš se odhadnout čas a řídíš se pouze podle slunce. Není zde žádný orientační bod, pouze sem tam se objeví nějaký kus skály.
Najednou se obloha zatáhla a slunce zmizelo. Ochladilo se a ty vidíš v dáli jak se k tobě blíží velká stěna prachu a písku.
Je to písečná bouře. Rychle se snažíš někde schovat a utíkáš k nedaleké skále, abys byl alespoň trochu ochráněn před bouří.
Bouře je ale velice silná a skála neposkytuje takový úkryt, jaký by sis představoval. Písek se ti dostává všude.
Do očí, nosu, pod šaty. Už jsi dost zavátý pískem, když v tom bouře pomalu utichá. Jak rychle přišla, tak také rychle odešla.
Jsi celý zesláblý, je ti zima, chce se ti spát, nemáš už ani kapku vody a v bouři jsi úplně ztratil orientaci. Vůbec nevíš kudy dál.
a) Rozhodneš se, že usneš a snad nabereš další síly na cestu ......... 6 hlasů
b) Pokud máš 3 perleťové šupiny, vyndáš je z kapsy ........................................ 1 hlas
Neděle 26.4.2009 - patnáctá část
Něco ti říká, že bys měl jít do pouště prozkoumat ty záblesky. Jdeš tedy tím směrem a je ti neuvěřitelné horko a máš velkou žízeň.
Jdeš několik hodin, až se konečně v záblescích začnou rýsovat nějaké obrysy. Je to nějaký hrad, či palác.
Doufáš, že v něm někdo bydlí, a že se tam budeš moci občerstvit alespoň trochou vody.
Stojíš před vraty a už je ti jasné, proč si záblesky viděl z takové dálky. Ten palác je celý ze stříbra. Kdopak v něm asi bydlí?
Je moc pozdě na to to zjišťovat a tak boucháš na vrata. Vrata se otevřou a v něm stojí nějaké ošklivé bytosti, které jsou velice smutné, až skoro pláčou.
Ano, jsou to Acharájové. Jejich slzy se mění ve stříbro a z toho potom staví velké krásné paláce, jako tento.
Přijmeš jejich pozvání dál a posloucháš jejich vyprávění. Nabídnou ti pohostinství a ty u nich strávíš příjemný večer, i když je ti jich trochu líto.
Zeptáš se jich na Slonovinovou věž, jestli ví, kudy se k ní dostat.
Dozvíš se, že nejkratší, ale nejnáročnější cesta vede přímo přes žhavou poušť.
a) Vrátíš se pouští zpět a znovu se rozhodneš kudy půjdeš ........... 1 hlas
b) Půjdeš přes poušť přímo ke Slonovinové věži ............... 9 hlasů
Neděle 19.4.2009 - čtrnáctá část
Chvíli stojíš u pěšiny a přemýšlíš, kudy by ses asi vydal. Něco ti říká, že doleva. Vydáš se tedy tím směrem po pěšině.
Netrvá to ani dvě hodiny a skutečně už vidíš, že les pomalu končí a začíná se pomalu oteplovat. Vypadá to, že jsi se rozhodl správně.
Pěšina vystupuje z lesa a ty v dáli vidíš Slonovinovou věž. Ten elf měl pravdu. Jenže je tu jeden malý problém.
V dáli sice je vidět Slonovinová věž, ale přímá cesta k ní vede přes hlubokou propast. Pěšina se dále stáčí nalevo od věže a vede dál podél hor.
Napravo v dáli vidíš jen vyprahlou poušť, proto taky asi to horko, avšak vidíš v ní v dálce nějaké záblesky.
Kam povede tedy tvá další cesta?
a) Pokud máš lano, použiješ lano na sestup do propasti ......... 0 hlasů
b) Vydáš se dál po pěšině ............................................................... 1 hlas
c) Půjdeš prozkoumat do pouště ty záblesky ............... 6 hlasů
Neděle 12.4.2009 - třináctá část
Máš chuť zase vstát a pokračovat v cestě, ale tu si vzpomeneš na dýku, která ti zachránila život a ukážeš elfovi ostatní předměty.
Třeba ti poradí, zda nejsou taky něčím zvláštní.
"Ano", říká elf. "Tyto předměty jsou skutečně zvláštní, jelikož jsou rovněž kouzelné, jako ta dýka.
Lano, ač se nezdá, může být tak dlouhé, jak si jen přeješ nebo potřebuješ.
Torna zase v sobě ukrývá vše, na co jen pomyslíš.
Perleťové šupiny, jsou šupiny z těla šťastného draka Falka a bezpochyby ti přinesou štěstí.
Ale použij je uváženě, neboť je čeká stejný osud jako dýku."
Poděkuješ mu za rady a zeptáš se ho ještě na cestu. "Ke slonovinové věži jdeš dobrým směrem", říká elf.
"Pokračuj dál lesem, až narazíš na pěšinu, která tě vyvede ven z lesa a potom uvídíš v dálce Slonovinovou věž".
Rozloučíš se a pokračuješ dál lesem, až skutečně narazíš na pěšinu. V tom okamžiku si ale uvědomíš, že ti elf neřekl,
kterým směrem po pěšině se vydat. Doleva nebo doprava?
a) Půjdeš po pěšině doleva ................................ 6 hlasů
b) Půjdeš po pěšině doprava ............................................. 2 hlasy
c) Půjdeš si svou cestou, přes pěšinu, pořád rovně ...... 1 hlas
Neděle 5.4.2009 - dvanáctá část
Z pozorování celého dění je jasné, že si narazil na jakousi "oázu klidu a míru" a že ti tady nikdo nemůže ublížit.
Vstaneš tedy a jdeš k oné bytosti ji pozdravit. Nadechuješ se, že jí popřeješ dobrý den, a v tu chvíli tě předběhne a povídá:
"Nuže pojď blíže, už tu na tebe čekám". Představíte se a dáte se do řeči.
Dozvíš se, že ona bytost je jeden z lesních elfů, kteří žijí ve fantazijských lesích.
Vyprávíš jí o svém putování za Orynem do Slonovinové věže, o překážkách a nebezpečenstvích, které jsi musel podstoupit
a pochutnáváš si na hostině, kterou pro tebe vytvořil jedním mávnutím ruky. Z výrazu jeho obličeje se ti zdá, jakoby všechno, co jsi mu vyprávěl, už věděl.
Jak si tak spolu povídáte, cítíš, že už nejsi unavený, ale naopak svěží a máš chuť jít dál za svým úkolem.
Chceš se ho na něco zeptat a nebo půjdeš dál?
a) Zeptáš se ho na předměty, které jsi našel ve svatyni ........... 5 hlasů
b) Zeptáš se ho na cestu, kudy dál ke slonovinové věži ......................... 1 hlas
c) Poděkuješ mu za pohostinnost a půjdeš si svou cestou ..................... 0 hlasů
Neděle 29.3.2009 - jedenáctá část
Jsi příliš unavený, než abys hledal nějakou další cestu a tak se rozhodneš jít nejkratší cestou.
Les je temný a vypadá skoro strašidelně. S nedůvěrou vstupuješ do lesa. Prodíráš se houštinami, které jsou čím dál neprůstupnější.
Zdá se ti, že je večer, protože stromy nad tebou uzavřeli zcela oblohu a denní světlo sem takřka neprostupuje.
Snažíš se ale držet směr a pokračuješ v cestě. Najednou se před tebou rozprostřel malý palouček s keři obsypanými lesními plody a hemžením lesních zvířat a ptáků.
Uprostřed, na velikém pařezu, sedí nějaká bytost, oděná do listí a trávy a rozmlouvá s malými stromečky.
Sedíš na kraji paloučku a chvíli pozoruješ dění kolem sebe. Po chvíli
a) Vstaneš a půjdeš pozdravit onu bytost ...................................................... 7 hlasů
b) Vstaneš, lesem obejdeš palouček aby tě nikdo neviděl a pokračuješ dál v cestě ...... 0 hlasů
c) Ti zakručí v břiše a ty si chceš nenápadně natrhat nějaké plody a zahnat hlad ........ 0 hlasů
Neděle 22.3.2009 - desátá část
Dýka ti v podstatě zachránila život a ty si uvědomuješ, že i ty ostatní předměty, by ti mohli být velmi dobrými služebníky. Tedy pokud jsou rovněž kouzelné…
Touha po těch předmětech je tak silná, že ti nevadí ani ta dlouhá tmavá chodba. V nedalekém lese najdeš vhodný klacek, nasbíráš pryskyřici a z kousku svých šatů si vytvoříš louč.
Poněvadž jsi již pěkně vyhladovělý, rozděláš oheň, opečeš si kus srnčího masa a vydáš se zpět chodbou.
Cesta je dlouhá a máš stísněný pocit. Konečně narážíš na schodiště, kde na stěnách začínají nějaké malby. Ale konec schodiště je uzavřen oním víkem sarkofágu,
který se za tebou uzavřel. "A sakra…" pomyslíš si. Snažíš se najít nějaký spouštěcí mechanismus, kterým by šlo víko znovu otevřít.
Kouř z louče tě ale dusí a štípe v očích. Tlačíš na všechna různá místa na stěnách, ale nic. Kouř tě stále více štípe v očích a musíš sejít po schodišti dolů.
Mneš si oči a tu si všimneš temného výklenku s pákou, který nebyl při příchodu vidět, jelikož byl za rohem.
Zatáhneš za ní a víko se s rachotem otvírá. Rychle vyběhneš nahoru, schody bereš ob dva.
Posbíráš předměty (lano, tornu a tři perleťové šupiny) a rychle zase do chodby, abys byl odsud již pryč.
Vracíš se zpět k východu a chceš se vydat se směrem k té nádherné věži. Máš dvě možnosti:
a) Půjdeš přímo, nejkratší cestou, tedy přes les, který ale v tobě nebudí důvěru .... 5 hlasů
b) Půjdeš poděl lesa a budeš hledat nějakou jinou cestu, jen abys se vyhnul tomuto lesu ...... 2 hlasy
Neděle 15.3.2009 - devátá část
Ruce i nohy se ti klepou. Napadlo tě, že by jsi mohl odlákat jeho pozornost hozením kamene někam pryč,
abys nebyl v jeho zorném poli a rychle utéct z jeho dohledu. Pro jistotu si bereš do ruky dýku, kdyby náhodou…
Házíš kámen. Skřet si všimnul nějakého zvuku při dopadu kamene a udělal pár kroků tím směrem.
Jo…, podařilo se. V tom okamžiku jsi vyběhl ven z jeskyně, ale skřet zaslechl tvé kroky a ty jsi mohl v běhu zahlédnout jeho tlamu zakrvácenou od požírání srny.
Před sebou vidíš hlubokou propast, nemáš tedy kam bys utekl. Jediná cesta pryč je přes skřeta.
Skřet běží směrem k tobě a vyluzuje strašlivé zvuky. Je ti jasné, že se boji nevyhneš.
Je asi o hlavu větší jak ty. Jednou ranou své hnáty tě povalil na zem a snaží se ti dostat ke krku a prokousnout ti hrdlo.
Mácháš kolem sebe dýkou, strachy jsi skoro po…. Dýkou jsi mu způsobil škrábanec na ruce a v tom okamžiku se skřet proměnil v prach.
Jsi jako opařený, nechápeš, a z očí a vlasů si vyklepáváš onen prach. V ruce ti místo dýky zbyl ten samý prach. Srdce ti bije na poplach a nemůžeš uvěřit tomu, že jsi to přežil.
Pomalu se oklepáváš ze šoku. Není pochyb o tom, že dýka byla kouzelná. Napadne tě, že by jsi se mohl vrátit i pro ty ostatní předměty, které byly ve svatyni společně s dýkou,
ale představa, že by jsi musel znovu tou dlouhou chodbou a zpět tě odrazuje. Navíc ty divné zvuky uvnitř.
a) I přes špatný pocit se chceš vrátit pro předměty..... 6 hlasů
b) Rozhodneš se pokračovat k té nádherné věži. Předpokládáš totiž, že je to Slonovinová věž, kde je ukrytý Oryn......................................................................... 1 hlas
c) Rozhlížíš se po okolí a dole v propasti vidíš malinkaté postavy tvých přátel. Za každou cenu se snažíš dostat se k nim............................................................... 5 hlasů
Neděle 8.3.2009 - osmá část
Uplynulo již několik hodin a ty se probouzíš. Tvé krvavé zranění způsobené padajícím kamením ti způsobilo otřes mozku, díky něhož jsi upadl do bezvědomí.
To ti však zachránilo život.
Tvé nehybné tělo ponořené v prachu a mezi kamením obelstilo zdejší příšeru, která zde střeží 4 kouzelné předměty.
Poněvadž jsi nejevil známky života, zůstal jsi bez povšimnutí. Okolní zelený zapáchající sliz tě nutí co nejrychleji vstát.
Jsi u sarkofágu a otevíráš jeho obrovské víko. Tíha, "uf...", funíš jako slon, vzpomeneš si na své přátelé a říkáš si, že kdyby tady byli s tebou, nemusel si se tak dřít.
Víko nejde nadzvednout, proto se otáčíš k zdejším ležícím předmětům. Saháš po dýce a snažíš se jí uvolnit štěrbiny sarkofágu.
Narazil jsi na kovový zvuk, proto šťouráš v těchto místech dál. "Cvak…", víko se otevřelo. Vidíš schodiště které vede dolů.
Okolní stěny jsou zdobeny kresbami, které vykreslují tajemství této jeskyně.
Vstoupíš na schody a čteš v kresbách. Najednou jsi stoupl na schod, který se nepatrně propadl, "…hrrrrrrr…", víko sarkofágu se zavřelo.
Tma jak v pytli. Znovu šlapeš na schod, ale nic. Hledáš po hmatu nějaký volný kámen nebo něco, čím by mohlo jít víko otevřít. Marně.
Máš stísněný pocit, bojíš se, ale nic jiného ti nezbývá, než se vydat po schodech dolů a doufat, že to není nějaká past a že brzy spatříš světlo světa Fantazie.
Již dlouho se trmácíš tvou, najednou ti do oka píchne paprsek světla, který proniká do jeskyně malinkým otvůrkem.
Přesto, že je to na tvé oči nepříjemné, díváš se skrz, a zjišťuješ, že nejsi v podzemí, ale v nějaké skále vysoko nad zemí a v dálce vidíš nádhernou věž, která se podobá květu Magnólie.
Svitla v tobě naděje, srdce ti radostí plesá, že nezahyneš a pokračuješ tmou hledat východ. Našel jsi ho…
Chceš vyběhnout ven a nadechnout se čerstvého vzduchu, ale tvé plány jsou přerušeny. Všiml sis zvláštní postavy, která vypadá jako skřet a blokuje ti východ.
Ano, je to skřet, už jen podle toho, jak požírá mrtvou srnu, je ti jasné, že asi příliš přátelská nebude. Přemýšlíš co uděláš.
a) Vytasíš dýku, kterou jsi otevřel sarkofág a budeš se skřetem bojovat................ 0 hlasů
b) Pokusíš se skřeta usmrtit přesně mířeným hodem dýkou..................................... 2 hlasy
c) Počkáš, až se skřet nažere a odejde............................................................................ 0 hlasů
d) Pokusíš se ho nějak odlákat a nenápadně proklouznout kolem něho... 7 hlasů
Neděle 1.3.2009 - sedmá část
Tvé rozhodnutí je jednoznačné. Chceš prozkoumat sarkofág. Divné zvuky se neustále přibližují, a ty chceš vykročit k sarkofágu.
Děláš první krok. Škub..., ještě jednou, škub!! Tvé tělo se potácí. V zemi vznikla obrovská prasklina.
Podivný zvuk je už tak silný, že okolní stěny se třesou, praskají a kolem tebe padá kamení. Běžíš k sarkofágu. Bum, padáš k zemi,
máš mžitky před očima. Hlavou ti létají myšlenky, zda tvé rozhodnutí prozkoumat sarkofág je opravdu správné. Ještě se rozhoduješ,
ale začíná ti být hrozně zle, protože tvou hlavu zasáhl jeden z padajících kamenů. Máš mžitky a ty se mění v tmu.......tma.
Neděle 22.2.2009 - šestá část
"Zrádná tu cesta jest, ukrývá tajemství, to mi věř". Čteš nápis tak, jako by to snad ani nebyla šifra.
Pořád myslíš na své kamarády a na to, že by jsi je měl začít hledat. Ale zvědavost a cosi nevysvětlitelného ti napovídá,
že musíš jeskyni prozkoumat. Sestupuješ tedy s loučí hlouběji do jeskyně.
Cesta je krkolomná a postupně se zužuje. V některých místech je průchod tak úzký, že se musíš plazit, ale ani to tě neodradí.
Nějaká tajemná síla tě pohání dál. Najednou se pomalu začne skalnatá zem ztrácet pod nánosem písku.
Jdeš dál a najednou se boříš do písku. Chceš se z něj dostat na nějaký pevnější povrch, ale čím více se snažíš dostat ven,
tím více se boříš. Je to tekutý písek a neměl jsi šanci se z něj dostat. Písek se ti dostává do úst, nosu. Dusíš se...
Najednou cítíš pod nohama volný prostor a padáš na zem. Auu! Narazil jsi si záda, ale přežil jsi to.
Vyplivneš z úst písek a rozhlížíš se kolem.
Vidíš krásně osvětlenou svatyni se sarkofágem pod níž jsou na hromadě torna, lano, dýka a 3 perleťové šupiny.
Tvůj úžas ze svatyně náhle přerušil pohled na velké množství lidských ostatků, které se povalují kolem.
Opět se ozývají, ty divné zvuky, ale tentokrát mnohem silněji.
a) Posbíráš věci a začneš hledat východ ....................................... 1 hlas
b) Prozkoumáš sarkofág ............................................... 15 hlasů
c) Jdeš prozkoumat místo, odkud přichází ty divné zvuky ...... 1 hlas
Neděle 15.2.2009 - pátá část
Vstupujete opatrně do řeky. Zpočátku je řeka mělká, ale pak se náhle hloubka zvětšuje a proud vody je dost silný.
Pořád se ještě dotýkáte dna. Podcenili jste jeho sílu a proud vás začne strhávat s sebou.
Snažíte se udržet nad hladinou a dostat nějak ke druhému břehu, jelikož je blíž.
Po asi 15 minutách boje se úplně vyčerpáni zachytíte větve stromu, která roste těsně nad hladinou.
Z posledních sil se vyškrábete na břeh a chvíli odpočíváte. Dostali jste se o několik stovek metrů dále po proudu.
Náhle si vzpomenete na své kamarády. Kde jsou? Voláte je, běžíte proti proudu, ale nikdo se neozývá. Jste zmatení, nevíte, co si počnete.
Po 10 minutách to vzdáte a se slzami v očích jdete dále od břehu.
Vidíte jeskyni a tak vás napadne, že byste mohli rozdělat oheň a usušit si věci.
Sedíte u ohně a smutně koukáte do ohně. Světlo osvítilo stěny jeskyně a vy si všimnete na zdi nápisu:
//--../.-./.-/-../-./.-/ /-/..-/ /-.-././…/-/.-/ /.---/./…/-/ /..-/-.-/.-./-.--/…-/.-/ /-/.-/.---/./--/…/-/…-/../ /-/---/ /--/../ /…-/./.-.//
Z jeskyně se nepravidelně ozývají divné zvuky. Stojíte u nápisu a blíže ho zkoumáte.
a) Rozluštíte nápis a jdete dále do jeskyně s vytvořenou loučí ......... 9 hlasů
b) Bojíte se zvuků. Balíte skoro suché šaty a odcházíte po proudu řeky ...... 0 hlasů
c) Nemůžete nápis rozluštit a tak raději odcházíte hledat své kamarády ...... 1 hlas
Neděle 8.2.2009 - čtvrtá část
Sedíte u ohně a v kotlíku dobublává již dovařený elixír. Vůně, která se line z kotlíku není příliš vábivá, ale 100 zlatých je 100 zlatých.
Pijete a …..
Je krásný slunečný den, slunce žhne a písek okolo tebe se třpytí jako by byl posypán briliantovým prachem.
Ve vzduchu je cítit pach potu, který ti čúrkem stéká po celém těle ukrytém pod zimní bundou. Je ti strašné horko,
jazyk se ti lepí na patro a marně se ve svém bdění natahuješ k pramenu pod Fidlovým kopcem.
Ale co to... Pramen je pryč, sníh je pryč. Probouzíš se uprostřed pouště úplně sám. Jsi úplně zmatený, nevíš kde jsi, proč jsi sám. Že by ostatní elixír nepili?
Rychle svlékáš bundu a na rukou objevuješ ne příliš pěkné svědící skvrny. Ale co, žízeň je větší, proto se rozhlížíš po okolí,
zda není někde voda. Zahlédl jsi nějakou kroutící se postavu, která se v křečích přibližuje k tobě.
Za sebou táhne mohutný ocas a něco mu odkapává od úst. Barva jeho kůže je zelená, celkově se podobající nějakému dinosaurovi.
Máš strach. Nevíš co podniknout. Příšera se blíží a nějak zvláštně natahuje směrem k tobě ruce. Nemůžeš se ani pohnout,
nohy máš strnulé a tvůj pohled se stále upíná na ni. Najednou slyšíš. "Voda! Voda!" Příšera volá: "voda!"
Je skoro u tebe a čekáš, že tě lapne, ale ne. Odstrčí tě a se smíchem volá: "Voda! Niagarské vodopády!"
Vyškrábe se na metrový balvan, napřímí se, sepne ruce jako při modlení, jeho hrudník se dvojnásobně nafoukne a se slastí s obličeji skočí šipku.
Bum. Leží jako placka, pusu plnou písku. Otáčíš ho a snažíš se ho propleskat, aby se probral. Tvůj zrak se zostřuje.
Jejda, to není příšera ale jeden z vás. Vytáhnete z kapsy bundy hašlerku, která vám na chvíli zažene žízeň. Vstanete a jdete hledat vodu.
Po 100 metrech oba upadáte a ztrácíte vědomí.
Probouzíte se na nosítkách, které nesou další dva vaši dobrodruhové. Debatujete o tom, co jste zažili. Všichni jste měli po probuzení halucinace a závratě.
Jeden z vás konstatuje, že po vypití elixíru vás všechny sledoval a všichni jste se chytali za nosy a strašně se smáli.
Najednou se zastavíte. Stojíte na rozcestí. Kam povedou další vaše kroky?
a) Rovně, přebrodíte se přes řeku ............................... 4 hlasy
b) Vpravo, vstoupíte do temného lesa ........................................ 2 hlasy
c) Vydáte se vlevo, kde v dálce se tyčí skalnaté hory .............. 2 hlasy
Neděle 1.2.2009 - třetí část
Je mlhavé ráno, sněhu až po kolena, vy se brodíte po pás sněhem a blížíte se k Fidlovu kopci.
Tam u pramene Odry u bludného balvanu spočinete a naberete sil. Je vám strašná zima, proto si rozděláte oheň.
Bohužel voda vám již došla bo stoupák to byl veliký. Chtěli jste se napít, ale jakmile jste spatřili u pramene ležící lebku zvířete,
důvěra v tento pramen vás opustila. Jednoho z vás napadlo rozpustit si sníh. Napili jste se a zahnali žízeň.
Teď v okolí pěti metrů od pramene hrabete ve sněhu a hledáte potřebnou bylinu.
Dříve než jste se vydali na cestu, samozřejmě jste si zjistili jak bylina vypadá a do batůžku jste si schovali dózičku s nadrcenými chlupy kozla.
Jeden z vás objevil nějakou bylinu. Všichni dumáte, zda je to ona, nikdo z vás si však není jist, bo na obrázku který jste si našli k identifikaci je krásně zelená v plném květu.
a) Srovnáme ji ještě jednou s obrázkem a uvaříme z ní elixír ..................... 1 hlas
b) Nejsme si jistí zda je to ona, proto hledáme dál ........................................ 3 hlasy
c) Jsme si jistí, že to není ona, hrabeme dál a nacházíme bylinu, u které jsme si více jisti ................ 4 hlasy
d) Je to jedno, tráva jako tráva, uvaříme, uvidíme ......................................... 1 hlas
Neděle 25.1.2009 - druhá část
Výborně. Poněvadž jste se takto dobře rozhodli, a zároveň jste dali najevo, že vám nejde jen o peníze, dám vám na cestu radu,
jak se dostat do země Fantazie. Není to vůbec jednoduché. Cesta je jen jedna. Musíte vypít elixír,
který si připravíte z bylinky Rubus idaeus a tří drcených chlupů pocházející z brady kozla.
Kozla najdete na vesnici či v ZOO, ale bylina, ta roste na jediném místě. Místě, kde ze země na povrch vystupuje pramen řeky Odry.
Kam půjdeš hledat pramen?
a) Pod Anenský vrch .................................................................................. 0 hlasů
b) Pod Fidlův kopec ............................................................ 8 hlasů
c) Pod Svatý Kopeček ................................................................................ 1 hlas
d) Nikam nejdu, budu tady sedět a čekat až to donesou ostatní ...... 3 hlasy
Neděle 18.1.2009 - první část
Jednou takhle probíráte úspěšnou misi „Záchrana Narnie“ v hostinci a tu k vám přijde muž zahalený v černé kápi a řekne vám:
„Vypadáte jako skupinka dobrodruhů hledající nějaké dobrodružství. Jedno bych pro vás měl....
Jsem marťan z Dlažky a nutně potřebuji jeden vzácný talisman jménem „Oryn“.
Ten je ukrytý jen v zemi Fantazii, ve Slonovinové věži, a jelikož nemám čas si pro něj dojít, dal bych Vám 100 zlatých, kdybyste mi ho přinesli.“
Co vy na to?
a) Já bych byl pro, co říkáte? .................................................. 8 hlasů
b) 100 zlatých je málo. Alespoň 100 pro každého a půlku předem ..... 4 hlasy
c) Ne, díky, nevěřím člověku, kterému nevidím do tváře ...................... 2 hlasy
